Miniaturní bulteriér
Zajímavé články o chrupu a výšce
Výňatek z "www.bulleague.cz"
(Diane Klumb "Tajemství špatného skusu")
Vědci zjistili, že velikost a tvar dolní čelisti u savců (lat. mandibula) určuje překvapivě velký počet genů, přičemž jen do dnešního dne identifikovali víc jak 15 těchto genů. Další bádání odhalilo, že stejné množství genů se podílí na vývoji horní čelisti (lat. maxilla). Pointou je, že toto velké množství různorodých genů se dědí zcela nezávisle. To znamená, že pes může zdědit horní čelist od jednoho rodiče a spodní čelist od druhého. Tím se teorie o dědění špatného skusu rozplynula jako pára nad hrncem. Ukázalo se, že neexistuje žádný gen pro podkus, ani pro předkus. Existují doslova desítky genů a všechny z nich se dědí více méně nezávisle.
Při krytí jedinců s odlišným typem hlavy určité procento štěňat ve vrhu zdědí větší procento genů určujících delší spodní čelist od jednoho rodiče a větší procento genů určujících kratší horní čelist od druhého rodiče, což má za následek skusy, které podle standardu plemene nejsou žádoucí. Ani jeden z rodičů však není na vině, protože chyby čelistí nese polygenní systém genů.Výňatky z ifauny
Skus:
"Ale ani krásný nůžkový skus u štěněte vám nezaručí dobrý skus i u přezubeného bulteriéra, to je sázka do loterie, podkus se může dotáhnout, špičáky vyklonit později, ale nikdy vám nikdo nezaručí, jak to vše dopadne."
Dokumentace při odběru:
"Nikdy nezapomínejte na vyřízení potřebných papírů. Je již běžné, že ke každému štěněti dostanete kupní smlouvu, kde jsou všechny důležité informace o vás, o chovateli, o štěněti, jeho případné vady, nedostatky či přednosti. Dalším podstatným dokumentem je průkaz původu štěněte, může se stát, že v době odběru ještě nejsou průkazy hotové, proto byste se měli buď ústně domluvit, nebo napsat do smlouvy kdy a za jakých podmínek vám bude PP předán. Co ale určitě musíte dostat, je očkovací průkaz, případně pet pas, kde je zase identifikace vašeho štěněte, absolvovaná očkování, případně odčervení."
Výchova:
" Než štěně přineseme domů, musíme k tomu byt uzpůsobit. Ujasníme si, kam bude smět a kam ne, na přístupných místech odstraníme všechny lehce rozbitné věci, případně květiny, kabely a všechno, co by mohlo malého nezbedu zajímat. S výchovou musíme začít již od prvního dne, kdy si bulteriéra přivezeme, právě v této době se pes učí základy veškerého sociálního chování. Při výchově k čistotnosti je nejdůležitější ihned po každém jídle, probuzení či hře vzít štěně ven na místo, kde se může vyprázdnit. Pokud to štěně dělá správně, nesmíme zapomenout ho chválit, a časem k tomu začneme připojovat nějaký povel. Už od počátku jasně štěněti ukažte, kdo je doma pánem, a důrazně, ale s láskou kroťte všechny jeho snahy o to, dostat se na vedoucí pozici, později byste mu to jen těžko vysvětlovali. I když občas stejně jeho samostatnost a suverenita povede k tomu, že bude zkoušet obrátit si vzájemný poměr se svým pánem, správně vedený bulteriér se nechá usměrnit. Majitelé by se měli snažit brát mladého psa na nejrůznější místa, seznamovat ho s ostatními zvířaty, dopravními prostředky, městským ruchem, nejrůznějšími zvuky a zkrátka se mu snažit zajistit co nejpestřejší zážitky. Samozřejmě se snažíme, aby byly hlavně pozitivní. Pokud i přes to dojde k nějakému negativnímu vjemu, jednáme se štěnětem klidně a bez nátlaku. Již od počátku učíme psíka, aby si nechal prohlédnout zuby, vyčistit uši, oči, nechat se osahat, ostříhat si drápky a všechny takovéhle úkony, ideálně i od cizího člověka, v budoucnu to jistě oceníte na výstavě, nebo prostě budete mít jenom kontaktního bulíka."